Spartě to (konečně) střílí. Práce se vyplácí, přichází klíčová část podzimu

Otevřená stavidla? Už to tak vypadá. Po čtyřech brankách do sítě Zbrojovky přidala Sparta v sobotu večer dalších pět Pardubicím. Během dvou utkání tak nasázela víc gólů než za předchozích šest kol dohromady. „Je to souhra více aspektů. Především ale v náš prospěch hraje čas,“ vysvětlil po triumfu 5:2 trenér Brian Priske. Jestliže v první polovině podzimu Letenští ztráceli body především kvůli mizerné produktivitě, nyní se karta otáčí. Nutno podotknout, že v pravý čas.

Dohromady devětadvacet střeleckých pokusů, z toho dvanáct na branku. Pět gólů, k tomu celá řada dalších velkých šancí. To je vizitka ofenzivy Sparty z posledního soutěžního utkání.

„Směrem do útoku to byl náš možná nejlepší zápas,“ shrnul záložník Lukáš Sadílek.

Ano, Letenští nastoupili proti posledním Pardubicím. Sluší se ovšem dodat, že proti velmi dobře hrajícím Pardubicím, které to favoritovi nijak neusnadnily. Spíš naopak.

V podání rudých to navíc bylo už podruhé, kdy nabídli zajímavé ofenzivní manévry. Když připočteme i předchozí utkání na hřišti Zbrojovky, zkompletovala Sparta dohromady devět branek. Tedy o dvě více než v předchozích šesti vystoupeních dohromady.

„Je to souhra více aspektů. Čas hraje v tomto směru pro nás. Hráči jsou spolu delší dobu, mohou se lépe adaptovat na požadavky, které na ně jako realizační tým máme. Zároveň si i více rozumí. Na hřišti si dokážou vyhovět, dostávají se do lepších pozic,“ vysvětloval trenér Brian Priske.

Ofenziva Sparty nyní vypadá skutečně mnohem kompaktněji. Pryč jsou mdlé výkony z duelů proti Bohemians a především v Jablonci, kde se Pražané dostali na slaboučkou hodnotu očekávaných gólů 0,48. V sobotu večer to bylo 3,46.

„Dokazujeme si, že to, co trénujeme na tréninku, nám funguje i v zápasech. Na začátku sezony se nám nedařilo správně řešit situace v poslední třetině hřiště, dohrávali jsme to špatně. Proti Pardubicím už jsme to naopak řešili velice dobře,“ pochvaloval si Sadílek, mimochodem autor gólu i asistence.

Týmu viditelně pomohla úprava rozestavení a určitá izolace Jana Kuchty na hrotu. Reprezentační útočník se od té doby trefil třikrát za sebou (dohromady čtyřikrát), stále silnější zbraň představují standardní situace a jejich prémiový exekutor Casper Höjer. Do toho uzdravení Lukáše Haraslína a výkonnostní vzestup Martina Minčeva.