Cyklistky o obřím tlaku: Nejsme stroje. Někdy je toho moc, říká vítězka Tour

Chtějí se postupně dorovnávat mužům. Cyklistky už dostávají hodně prostoru v televizi, také prize money se zvýšily, i když ještě rozhodně ne na úroveň těch mužských. A také mají mnohem víc závodů včetně těch největších, jako jsou vícedenní Giro d´Italia, Vuelta a España a Tour de France Fammes. To však, jak ženy nyní zjišťují a otevřeně přiznávají, přináší i mnohem větší nápor na psychiku. „Nejsem stroj,“ prohlásila třeba po výbuchu v časovce jedna z hvězd Marlen Reusserová.

Od mužů to slýcháme často: Silniční cyklistika není jen o tom, co máte v nohou, ale, a zejména pak třítýdenní etapové podniky, o psychické odolnosti. V době, kdy se jejich soutěžení profesionalizovalo a hodně závodů jim přibylo, přichází na to také ženy.

A zatímco jsou příklady, kdy nabitější program pomůže třeba i překonat rodinnou tragédii, mnohé ženské hvězdy už využívají mentální kouče a podobně, aby nový tlak ustály.

Příkladem prvního je hrdinka letošního MS v Glasgow Lotte Kopecky, majitelka tří duhových trikotů (dvou na dráze a jednoho ze silničního závodu). Té nabitý závodní program jarních klasik pomohl lépe se vyrovnat s náhlou smrtí staršího bratra (Seppe, 29). „Měla jsem dvě možnosti. Sedět doma na gauči a trápit se tím, co se stalo, nebo vyrazit na trénink či závody na kolo. Já jsem si vybrala to druhé,“ prohlásila v březnu Kopecky.

Ji neustálé střídání závodů a tréninku svým způsobem zachránilo. Jenže jiná velká jména ženského pelotonu upozorňují na pravý opak. Zejména co se psychiky týká.

Například Švýcarka Marlen Reusserová měla po zisku zlata v časovce družstev výbuch v té individuální. „Byla jsem úplně prázdná, už před startem jsem to cítila. Nejsem stroj,“ komentovala to.

Na to konto se pak vyjádřily i další její kolegyně, medailistky ze silničního závodu žen na MS v Glasgow. „Marlen je statečná a je parádní, že o tom mluví. Cyklistika totiž není jen o samotném výkonu, ale i o mentální stránce. Některé se s tím vyrovnají samy, jiné musí vyhledat pomoc mentálního kouče nebo někoho, komu věří, komu mohou říct, jak se cítí, povyprávět o tlaku, který je na nás kladen, ale i tom, který si na sebe dáváme samy,“ přidala se bronzová medailistka Cecilie Uttrup Ludwigová.