Sparťanský trojzubec zase v ráži. Haraslín se po Baníku hlásí o místo

Sparťanská trojitá síla se začíná připomínat. Útočná vozba, která naháněla strach, je  – zdá se – zpět. I když spolu na hřišti zatím netráví celé zápasy. Výkon spolku Veljko Birmančevič, Jan Kuchta, Lukáš Haraslín rozsekl významný duel s Baníkem. Jejich čtyři branky byly zásadní při konečném výsledku 4:3. Ale pozor! Brian Priske musí zpozornit kvůli výpadku na konci, kdy se hosté taženi ekvilibristou Ewertonem dotáhli na dostřel z tříbrankové ztráty.

Podruhé stejná startovací sestava – a to i v útoku. Brian Priske poslal na pravé křídlo (či desítku, jak on říká) Indrita Tuciho. Lukáš Haraslín se znovu posadil na lavici, což on tuze nerad.

„Nikoho teď nešetřím, je to teď všechno o tom, abychom vyhrávali. Je to o tom, abychom hráli s fotbalisty, o kterých jsme přesvědčeni, že jsou nejlepší v dané chvíli. A kteří podávají dobré výkony v trénincích i na hřišti,“ vysvětlil krok Priske.

Na hřišti už tolik ne. Baník od začátku rebeloval, nechtěl nechat Spartu lehce dojít pro tři body. „Viníkem“ však byl i zmiňovaný Tuci, který ztrácel balony, při dvou protiútocích sice vymyslel poutavou nahrávku, ale realizovat ji nedokázal.

„Viděl jsem od něj některé dobré věci, v prvním poločase ale i určitý nedostatek kvality a špatná rozhodování. Ale ve druhém poločase jste si mohl všimnout jeho kvalit, když je u míče,“ hledal Priske pozitiva.

I když nějaká našel, musela zasáhnout osvědčená jména. Kooperace Jan Kuchta – Veljko Birmančevič šlapala už minule na Bohemians, tentokrát byla pro Spartu klíčová. První otravně napadal, jak mu je vlastní, druhý si drze dovoloval, kličkoval, byl nebezpečný.