Loajální Vacek bez vítězství, i tak slyší jen chválu: Role mě limitovala, ale výhry ještě přijdou

Na svém premiérovém Giro d’Italia o sobě dal český cyklista Mathias Vacek pořádně vědět. Nakonec ne osobními úspěchy, ale spíš příkladnou prací pro lídra týmu Lidl-Trek Madse Pedersena. Své ambice musel 22letý talent upozadit, přesto po povedené Grand Tour ničeho nelituje. „Vyslechl jsem si jenom chválu. Výhry ještě přijdou,“ líčí berounský rodák v rozhovoru pro Sport.cz.

Bylo velmi úspěšné. Vyhrát šest etap a přivézt do Říma fialový dres, to se jen tak nevidí. Na všech stranách panuje velká spokojenost. Hodně nám pomohl už povedený začátek, kdy jsme získali růžový trikot. Pak jsme se vezli na vítězné vlně a sbírali další úspěchy. Pořád jsme neměli dost. Užívali jsme si to. Krásné závodění.

Byl jsem vždycky jeho poslední pomocník, takže jsem měl samozřejmě radost, že jsem mu mohl pomoct. Na úvod nám seděla spousta etap a dokázali jsme závěr vždycky dobře zvládnout. Nechal jsem tam pro Madse maximum, protože vždycky, co řekne, to na sto procent platí. Spolupracuje se s ním výborně.

Hlavně jak být lídrem, jak se chovat v určitých těžkých momentech, třeba když už nemáte k ruce domestiky. Snažím se od něj pochytit zejména tu mentalitu vítěze. On je prostě pravý lídr, nikdy nepanikaří. Přemýšlí hlavou, ne silou. Navíc je skvělý učitel, všechno mi ochotně vysvětlí, toho si dost cením. Bere mě jako svého nástupce, protože jsme hodně podobné typy. On je tedy silnější ve sprintu, ale jinak máme podobné kvality.

Já jsem samozřejmě věděl, že mě čeká spíš role takového univerzálního domestika pro Pedersena i Giullia Cicconeho. Jasně, byl jsem trochu limitovaný, ale já jsem absolutně loajální. Svoje šance jsem taky dostal, ale bohužel vždycky mi kousek chyběl. Někdy i kvůli smůle.