Haaland táhne Norsko za historickým úspěchem. O americkém snu se ale (ještě) nemluví

Mezi velké fotbalové národy se Norsko nikdy neřadilo. Na mistrovství světa se seveřané představili jen třikrát, naposledy v roce 1998. Tou dobou ještě velká část jejich současných reprezentantů ani nebyla na světě, včetně toho vůbec nejzvučnějšího jména. Erling Haaland nyní ovšem znovu překonává historické rekordy a neuvěřitelnou střeleckou formou žene tým směrem na americký šampionát.

Nikdo to nechce zakřiknout, ale je to už opravdu blízko. „Pokusíme se vyhrát příští zápas,“ vyhnul se odpovědi na otázku ohledně historického úspěchu Erling Haaland.

„Myslím, že na to teď nechci odpovídat,“ klidnil nadšení po sobotním úspěchu kouč norského výběru Stale Solbakken, kdy jeho svěřenci rozebrali Izrael poměrem 5:0.

On sám je přitom jedním z pamětníků poslední účasti na největší fotbalové akci. Solbakken ve Francii 1998 zasáhl do tří utkání. A pokud je vám jeho příjmení povědomé, máte pravdu. Skutečně jde o otce Markuse Solbakkena, kmenového hráče Sparty, jenž aktuálně hostuje v italské Pise.

Mluvit nahlas o velkém americkém snu je sice stále tak trochu tabu, ale klopýtnout před cílem by bolelo opravdu hodně. Seveřanům aktuálně vyrostla nebývale talentovaná generace. Hru mužstva řídí ve středu pole kapitán Martin Ödegaard z Arsenalu, z pozice stopera vše jistí Kristoffer Ajer z Brentfordu a vedle Haalanda vepředu děsí obrany Alexander Sörloth (Atlético Madrid).

Především oba hvězdní útočníci mají přitom ještě jednu speciální motivaci směrem k americkému světovému šampionátu. V roce 1994 totiž v USA v národním dresu pobíhali jejich otcové. Göran Sörloth se rozloučil s reprezentační kariérou při závěrečném skupinovém utkání s Irskem (0:0), Alf–Inge Haaland zase na postu pravého obránce odehrál celých 90 minut prvních dvou duelů a užil si tak historicky první vítězství Norska na mundialu proti Mexiku (1:0).