Víc než čtvrtina profi cyklistů bojuje s duševním zdravím. Jak ho ovlivňují tréninky

Případů, kdy profesionální cyklisté, muži i ženy, přiznali psychické potíže, je jako šafránu. Ovšem ve skutečnosti jich má problémy opravdu hodně. Mezi ty, kteří s nimi šli na veřejnost, patří Mark Cavendish. Hvězdný jezdec přiznal klinickou depresi v době, kdy se snažil oživit kariéru po onemocnění virem Epstein-Barrové.

Syndrom vyhoření vedl ke konci úspěšné kariéry Toma Dumoulina. Pauzu od profesionálního sportu si musel nedávno dát teprve čtyřiadvacetiletý Leo Hayter, jezdec týmu Ineos Grenadiers, který loni odhalil několikaletý boj s depresí. Také několik cyklistek uvedlo jako důvod pro přerušení, či ukončení značné psychické vyčerpání.

Podle průzkumu profesora Dr. Michaela Liebrenze, vedoucího katedry forenzní psychiatrie na Univerzitě v Bernu ve Švýcarsku, je míra rizika onemocnění depresí v případě cyklisty vykonávajícího svou profesi déle než deset let značná. „Pokud závodíte déle než deset let, pravděpodobnost zlomeniny klíční kosti je přibližně 25 %. Je to nejhorší ‚zranění‘? Ne, pokud vezmete v úvahu celoživotní riziko, že cyklista bude trpět depresí. To je přibližně 27,8 %,“ cituje Liebrenze web Cycling News.

Duševní onemocnění se může projevovat několika způsoby. Patří mezi ně porucha příjmu potravy, přetrénování nebo i zneužívání návykových látek.

Vedle syndromu vyhoření či samotných duševních poruch je také důležité uvědomovat si narůstající případy neurovývojových poruch jako je například ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou), které mohou zvyšovat riziko vzniku depresí, nebo je zhoršovat.

Případem cyklisty, jenž se netají tím, že mu bylo diagnostikováno ADHD, je Joey Pidcock, bratr Toma (dvojnásobného olympijského vítěze v cross country a třetího muže letošní Vuelty a Espaňa). Ten přiznal, že dokud se nezačal léčit, býval často deprimovaný a těžko hledal motivaci.

Profesor Liebrenz, patřící k zakladatelům Švýcarského centra pro duševní zdraví, provedl ve spolupráci s týmem z Harvardovy univerzity výzkum u 531 vytrvalostních sportovců z cyklistiky, běhu, triatlonu a lyžování. Zaměřili se na souvislost mezi délkou tréninku (týdenního) a duševním zdravím.