Sparta není Love Island. Ševo, změň se! Aneb Martin Hašek měl pravdu

KOMENTÁŘ MICHALA KOŠTUŘÍKA | Výjimeční hráči jsou…prostě výjimeční. Jiní. V dobrém i ve zlém. Michal Ševčík má v sobě taky kus fotbalového génia. Míč umí nohou hladit jako málokdo v Česku, v zápasech nachází originální řešení situací, které devětadevadesát fotbalistů ze sta na hřišti nevidí. Svým způsobem je jedinečný. A o to složitější, problémovější. On sám se často cítí nepochopený, nedoceněný.

V prvním rozhovoru pro deník Sport (listopad 2021) bez mrknutí oka prohlásil: „Kdo by nechtěl hrát za Real Madrid.“ Chtěl tím říct jasně: Mým cílem je hrát za Real Madrid.

Vsadím se, že by vám to dneska klidně zopakoval. I po prohraném zápase Sparty B ve druhé lize. V jiném týmu pro něj momentálně místo není. V áčku Sparty, kam přestoupil po minulé sezoně z Brna, zatím nemá nárok. Proč? Přece proto, že je výjimečný. A nejen při práci s balonem. Bohužel pro něj, pro českého mistra a celý tuzemský fotbal.

S čerstvě jednadvacetiletým mladým mužem je těžké pořízení. To vám řekne každý trenér, který s ním spolupracoval a snažil ho naroubovat do týmu tak, aby z něj vytáhl to nejlepší a zároveň nenaštval ostatní. Kolem svéráze z Třebíče kolují různé historky, některé stěží uvěřitelné. Jednou prý nechtěl v dresu mládežnické reprezentace nastoupit proti soupeři, který se mu zdál málo atraktivní.

Na letošní EURO U21 do Gruzie nejel, protože by podle mínění trenérského štábu nezapadl do party. Ryze fotbalově do výběru rozhodně patřil, jenže kouč Jan Suchopárek významně dbá také na soudržnost, ctí týmovou práci. A do této kolonky vám prostě ‚Ševa“ nezapadá. Jde víceméně o individualistu v kolektivním sportu. Na leckoho může působit až arogantně. Nehraje fotbal pro to, aby si v něm dělal přátele.

Asi nikdy nebude přirozeným lídrem, za kterým se všichni parťáci seřadí v jednom šiku a půjdou směrem, který on určí. Rozhodně se do této pozice nedostane mezi staršími parťáky. Respekt a jisté výsady si může získat jen fotbalovým umem.