Chorý po návratu opět v centru dění. Dva góly proti Dukle i stinná stránka hry

Přes dva měsíce bez soutěžního gólu. To je pro fotbalistu, jehož primární obživa je střílení branek, čistý hladomor. Zvlášť když Tomáš Chorý nemohl vzhledem k disciplinárnímu trestu ani vyběhnout na hřiště a něco změnit. Hned po svém návratu se ale obávaný útočník opět krmí brankami. Proti Dukle byl u všeho důležitého a po výhře 2:0 v předehrávce 10. kola Chance Ligy poslal minimálně na den Slavii do čela tabulky. „Bylo to nesmírně dlouhé čekání,“ pravil šťastný střelec. Ale mluvilo se o něm i z jiného důvodu.

Bylo to dlouhých 54 dní, Tomáš Chorý si však za dlouhou pauzu mohl sám. Jeho vzteklá rána do rozkroku Milana Heči z úvodu srpna byla hloupým činem, který odstartoval množství příběhů – kritiku Mojmíra Chytila z úst Jaroslava Tvrdíka, příchod Erika Prekopa do Slavie, ale i silnou odezvu veřejnosti. Vztah se slávistickými, který kontroverzní útočník pracně budoval, nabyl jedním činem množství prasklin a pochybností i od těch nejvěrnějších.

Bylo jasné, že pokud si má Chorý získat fanoušky na svou stranu, musí jedině výkony na hřišti. Co nejdřív. Při prvních příležitostech to nevyšlo. Proti Bodö/Glimt v Lize mistrů se neprosadil a na hřišti pohárových Brozan zůstal na lavičce i kvůli lehkému zranění z tréninku.

Přesto se v malém pražském derby postavil proti Dukle do základní sestavy. Při rozcvičce hleděl na místo, kde poslední týdny vysedával na tribuně a usmíval se.

„Chorý je jedním z lídrů, extrovertů, řídících hráčů týmu. Má velký vliv na přechodovou fázi. Je to hráč národního týmu, takže jeho návrat do sestavy je velkým plusem,“ okomentoval výkon své útočné jedničky Jindřich Trpišovský. A návrat přišel se vším všudy, dobrým i špatným.

Začněme tím pozitivním. Pouhých sedmnáct vteřin stačilo reprezentačnímu střelci k tomu, aby se dostal do velké šance; na zadní tyči nezvládl nasměrovat do odkryté brány centr Lukáše Provoda. Ve 23. minutě pak donutil k reflexivnímu zákroku brankáře Jágrika a hned o minutu později se už gólově prosadil, když se ve vápně ideálně zorientoval po rohu.