Česká euforie na Tour. Útok na prvenství ale musel Vacek po fantastickém výkonu odložit
2 min read
Z celého úniku byl možná úplně nejsilnější. Mathias Vacek předvedl ve 4. etapě Tour de France úctyhodný výkon, útok na prvenství ale musel odložit. Loajálně totiž dřel pro dánského lídra týmu Lidl-Trek Madse Pedersena, kterému pomohl k výhře. „Všechno vyšlo perfektně, až takhle skvělé jsme to nečekali,“ liboval si 24letý český šampion.
Když se 84 kilometrů zavěsil za Slovince Jana Tratnika, zdálo se, že od týmu dostal volnou ruku a může jet o první český triumf od roku 2015, kdy se radoval Zdeněk Štybar. Vacek nejspíše měl na to, aby zapnul motory a strojovým časovkářským tempem letěl vstříc cíli. V jednu chvíli držel až minutový náskok, jenže vzápětí bylo jasné, že tady něco nehraje.
Berounský rodák se jen zahákl za Tratnika a nepomáhal mu tvořit tempo. Ne proto, že by na to neměl síly, ale pokyny od vedení stáje zněly jasně. „Cítil jsem se suprově, ale kontroloval jsem situaci a nemohl jsem tahat, protože jsem za sebou měl Madse,“ připomněl elitního sprintera a klasikáře.
Když se ho reportér televizní stanice Eurosport ptal, jestli nemohl sám zabojovat o vítězství, jen se pousmál. „Určitě. Ale měli jsme tři hodně silné kluky ve skupině. Ego jsme museli nechat stranou a dodržovat plán. Mads se taky cítil výborně. Věděli jsme, že když přežije poslední kopec, dojede si pro vítězství. Byl jasně nejsilnější sprinter,“ ocenil.
Pedersen svou sílu v závěru potvrdil a soupeřům nedal šanci, díky výhře získal i zelený trikot pro lídra bodovací soutěže. Pro druhé místo si navíc dojel jeho další kolega Quinn Simmons, zatímco Vacka vedle týmové dominance hřál i posun na průběžně třetí pozici. „Neuvěřitelné, mistrovské dílo celého týmu. Všechno šlo podle plánu,“ liboval si v nahrávce pro česká média.
Navíc se mu povedlo zkompletovat krásnou sbírku bílých trikotů. Dres pro nejlepšího mladíka totiž vozil v prvním týdnu už i při své premiéře na španělské Vueltě a italském Giru. „A na Tour je to něco neskutečného. Získat v jedné etapě dva dresy a první i druhé místo? To je něco, co se nestává každý den. Prostě euforie,“ radoval se.