Nový mistr světa v cyklistice vypálil rybník největším favoritům! Vacek skončil se zlomeným nosem v nemocnici

Za celou sezonu nevyhrál jediný závod, až doteď. Americký cyklista Brandon McNulty zaskočil největší favority a slaví senzační titul mistra světa. Na náročné 273 kilometrů dlouhé trati v kanadském Montrealu zaútočil 33 kilometrů před finišem a fantastickou sólo jízdou si dojel pro životní úspěch. Překvapivé stříbro vybojoval Australan Michael Matthews, bronz Nizozemec Mathieu van der Poel. Tři čeští zástupci závod nedokončili, Mathias Vacek po pádu musel na vyšetření do nemocnice.

Totální cyklistika. Při absenci zraněného Tadeje Pogačara dlouhá řada závodníků vyhlížela zajímavou šanci obléct si duhový trikot. Mezi největší favority se řadili Belgičané Remco Evenepoel s Woutem van Aertem, dvojice mladíků Paul Seixas a Isaac del Toro nebo univerzál Van der Poel.

Právě hvězdný Nizozemec byl velmi aktivní a několikrát útočil. Udrželi se s ním jen Američan Quinn Simmons a Slovinec Primož Roglič. Ostatní vyčkávali s vědomím, že do cíle zbývají ještě dvě hodiny závodění. To se nakonec ukázalo jako správná strategie.

Ačkoliv se závodilo v obrovském tempu, o medailích se rozhodovalo až v posledních třech okruzích. Po spojení dvou skupin měli Američané ve vedoucí grupě trojí zastoupení, čehož perfektně využili. Na nečekaný nástup McNultyho nereagoval vůbec nikdo a rodák z Phoenixu si během šesti kilometrů vytvořil klíčový minutový náskok. „Poslední kopec jsem umíral, ale pořád jsem šlapal. Nevím, jak se mi to povedlo,“ vykládal.

Juniorský světový šampion v jízdě proti chronometru potvrzoval své časovkářské kvality, nicméně v posledním stoupání jeho vedení kleslo k deseti sekundám. Ovšem početná skupina pronásledovatelů znovu slevila, síly už nezbývaly nikomu.

McNulty tak zajistil americké cyklistice duhový dres 33 let po triumfu Lance Armstronga a mohl si vychutnat zlatý finiš. „Vůbec nevím, co se teď děje. Ani do posledních metrů jsem nevěřil. Nemám slov. Se ženou jsem vtipkoval, že by se to třeba mohlo povést, ale pořád jsem si říkal, že by to byl zázrak. A on se ten zázrak skutečně stal,“ říkal se slzami v očích.

O třináct sekund za ním se bojovalo o další cenné kovy. Australan Matthews se heroicky držel elitních vrchařů i klasikářů a ve sprintu si po jedenácti letech dojel pro stříbrnou medaili. Bronz vydřel Van der Poel.