Je to úplné zjevení, žasnou v Hradci

V zimě se trh moc nehýbal. Ani v Hradci se nedělo nic převratného.

Těsně před uzavřením transferového okna si klub pořídil stopera Karla Spáčila z Prostějova. Nikoho to moc nevzrušovalo. Na konci jarní části je všechno jinak. Dvacetiletý student oboru kriminalistiky je trendy. Na jaře se chlubí třemi góly, minulý týden vytáhl kouzelnou dělovku proti Slavii. „Je to úplné zjevení,“ vydechne si Jiří Sabou, sportovní ředitel „votroků“.  

Jenže na Maltě poskytl Deníku rozhovor střední obránce Ondřej Ševčík. Postěžoval si na nízkou míru důvěry s dodatkem, že se v Hradci nikdy neprosadí. U vedení klubu si to rozlil. Takové věty se veřejně neříkají. Hráč si však stál za svým, navíc projevil touhu odejít do druholigového Prostějova.

„Votroci“ předpokládali složité jaro, po podzimu byli usazení ve Skupině o záchranu. Sportovní ředitel Jiří Sabou nechtěl o zkušeného hráče přijít. „Nejprve jsem to odmítl, ale pak jsem si říkal, že v Prostějově jsou kluci, co mě zajímají,“ přibližuje posuny v uvažování.

V merku měl Jakuba Elbela (v současnosti hráče Olomouce) a Karla Spáčila.

V exponované dny, krátce před koncem přestupního termínu, vytočil Spáčilovo číslo. Čekal, že uslyší nekončící výskot z nabízené šance. Mladému klukovi se změna prostředí nezdála. Nevěřil si, že uspěje. Chtěl zůstat v Prostějově. Zakrátko však pochopil, že říct NE se v takové chvíli prostě nehodí.

„Stejně byl u nás na zkoušku. Ale hned od začátku bylo jasné, že zůstane. Měl jsem plán, že si ho vychovám, připravím jako nástupce Michala Leibla. Jenže věci se vyvinuly rychleji, než kdokoliv čekal,“ usmívá se sportovní šéf Hradce Králové.

Neštěstí jednoho, bývá štěstí druhého. V tomto scénáři to sedí dvojnásob. Už sedmnáctého února, ve druhém jarním kole v Olomouci, se do konce sezony zranil právě Leibl. Hradec vedl ještě Václav Kotal. Z rozcvičovací zóny vytáhl Spáčila. „Běž a ukaž se,“ houkl na něj. Od té doby v sestavě zůstal. I poté, co „votroky“ převzal David Horejš.