Pasivita jako zkáza Anglie: po vstřeleném gólu držení míče jen 12 %! Co dál říkají čísla

Proč se téměř celá Anglie zlobí na trenéra Thomase Tuchela? Albion byl po vstřelení gólu proti Argentině jednou nohou ve finále mistrovství světa, pak ale předvedl takřka bezprecedentní přepnutí do pasivity. Přenechání iniciativy Argentincům se dá doložit jednou statistikou: po vstřeleném gólu Anthonyho Gordona spadlo anglické držení míče na pouhých 12 %.

První finále od roku 1966 bylo na dosah, místo toho se připomenuly hořké vzpomínky ze semifinále mistrovství světa 2018 proti Chorvatsku. I tam Anglie vedla, jen aby následně ustrašeně svou výhodu ztratila a prohrála 1:2. Od té doby na mistrovství světa zažila šest zápasů, kdy dala gól jako první, všechny zvládla. Až do středy.

Přitom první půle nenasvědčovala tomu, že by se dala od Argentinců čekat nějaká divočina. Alespoň ofenzivní. Poměrem soubojovosti a nedostatkem útočných kousků šlo totiž v historii mistrovství světa o výjimečný zápas. Na probíhajícím turnaji ještě nebyl k vidění vyšší počet faulů (19) společně s nižším počtem střel na bránu (0).

Celkově se od roku 1966 (kam sahají data) nestalo, aby v prvních 30 minutách diváci na mundialu neviděli střelu na bránu. Kombinované xG obou celků bylo 0,08, tedy ofenzivně nejméně nebezpečný první poločas vyřazovacího zápasu šampionátu.

Gól Anthonyho Gordona po krásném centru Morgana Rogerse z 55. minuty ale zápas změnil. Pro Anglii bohužel k horšímu. Spíše ofenzivní hráče Gordona, Declana Rice a Reece Jamese nahradili defenzivní Ezri Konsa, Dan Burn a Nico O’Reilly. V jednu chvíli hrála Anglie s šesti nominálními obránci.

„Byli tak blízko postupu do finále, jako kdyby se jim udělal knedlík v krku. Být takhle pasivní je přeci to poslední, co potřebujete,“ podivoval se ve studiu ČT Sport legendární brankář Petr Čech. Sám viděl, jak hluboko do svého vápna Anglie padá, zatímco Argentinci valili jeden útok za druhým.